Piše: Marko Lukan

Pogosti in pozorni obiskovalci dvorane Podmežaklo, so v zadnjih dneh na ledeni ploskvi opažali nov obraz. Pravzaprav znan obraz. Obraz, ki je že s svojo prisotnostjo na ledu očitno vzbudil spoštovanje vseh ostalih prisotnih. Z zanimanjem so mu prisluhnili hokejisti, spoštljivo distanco ohranjali trenerji. Pisec tega intervjuja sem imel na lastne oči priložnost videti, kako izbuljenih pogledov in odprtih ust so možaka v akciji spremljali tudi trenerji gostujočih ekip itd … Skratka – dvorano Podmežaklo je obiskalo veliko trenersko ime! Če nekoliko – prav po lukanovsko – zapretiravam, bi lahko rekel, da je ledeno ploskev dvorane Podmežaklo s svojim obiskom počastil ekvivalent kakega nogometnega Joseja Mourinha, ali pa Pepa Guardiole …

Dolgo sem razmišljal, kako se lotiti pričujočega pogovora. Do gospoda – še iz mlajših let – namreč čutim nemajhno spoštovanje. Menda bi kdo rekel celo: strahospoštovanje. Pomagal sem si s podobno izkušnjo; pred časom sem namreč po nekaj desetletjih intervjuval osebo, ki je močno zaznamovala moje življenje: KLIK. In kakor v tistem primeru, se je tudi tokrat izkazalo, da so moji strahovi odveč, saj je 

kakor se gospoda že od mladih nog – prav po češko – drži vzdevek, zares prijeten sogovornik. Za tiste, ki vam doslej še ni kapnilo, ali pa pač hokejske zgodovine Jesenic ne poznate tako dobro, je pa najbrž potrebno le reči bobu bob: gost tokratnjega intervjuja je bil František Výborný, slovito češko trenersko ime.

Po tehtnem premisleku sem se odločil, da bom duha najine zanimive debate najlažje poustvaril kar v originalni izvedbi, v mešanici češkega in slovenskega jezika …

Pozdravljeni gospod Výborný. Kako je prišlo do tega, da zdajle sediva tu?

Dobrý den. Jak se máte? No … jaz sem v Sloveniji čtyři dny na dopuste. Redno prihajam … že si mislim … odkar bil prvič pri vas. A tudi z Mihom (Rebolj, predsednik HD Hidria Jesenice, op.p.) jsme v kontakte vsa leta. Povabil me, a z veseljem sem se odzval. 

Na dopustu ste, ampak vsakodnevno vas lahko videvamo na ledeni ploskvi dvorane Podmežaklo?

Ano, brez hokeja není možné, haha. Sicer jsem res na dopuste. Podmežaklo přidem toliko za rekreace.  Když mohu někomu pomoct, sem vesel. 

Kakšen je pravzaprav vaš aktualni status?

Jsem hlavní trenér Sparte Praha.

Še vedno me bega podatek, da sredi sezone sedite z mano v pisarni hokejskega kluba Podmežaklo. Zakaj niste s svojimi fanti? Je – kar se delodajalcev tiče – v redu, da ste tu?

No, je to čas na Olympiádu. Sparta nehraje Extraligou, někteří hráči jsou na olympijských hrách.

Pa ostali?

Oni šli do Kataru …

Me hecate? Hokejska ekipa je šla sredi sezone v Katar?

Nešli tam na dopust! Šli tam graditi týmový duch. Myslím, že šlo osmnáct ali devatenáct hráčů, plus zástupci týmu a sponzorů.

Aha, šli so na team building, kakor rečemo mi v Sloveniji. Kako, da vi niste poleg?

No, haha … Začal jsem delat jako týmový trenér v novembre. Byl jsem jasný, když do Kataru ne grem. Chtěl jsem mít volno. Řekli so – dobře.

Hm. Kakšen je pa takole proračun Sparte? Kako pridete do sredstev?

O tom bych nevěděl mnogo, ale myslím, že je to približne sto milionů českých korun (cca 4 milijone evrov, op.p.). Máme silný marketing tým. Fondy pomagajo polnití tradiční sponzoři, Škoda auto, velké kompanije, korporace, trgovinsky verige, v nekaterih prymerich mesto itd.

Je veliko vaših fantov v češki reprezentanci na Olimpijadi?

Jeden. Jeden český. A potem jsou čtyři Slováci a jeden norský hráč.

Aha, le en češki igralec, še štirje Slovaki in en Norvežan.
Povejte mi prosim kaj več o vašem odnosu z Mihom Reboljem. Morda tudi kaj o ostalih trenerjih …

Miha byl první slovinský hráč, který hrál za Sparta. Přišel jako mladý chlapec, byl sedmnáct. Ale byl dobrý. Mnoho slovinských hráčů hrálo od té doby za české týmy. Na první pohled si pamatuji Aleša Kranjca, Tomáža Razingára, Roberta Sabolicha, Roka Tičara, Roka Pajiče a mnoho drugih. Marko, rozumíš me?

V glavnem razumem vse, haha. Našteli ste nekaj legendarnih slovenskih igralcev. Vsi ti – pa tudi marsikateri drug – so pustili nek pečat v češkem hokeju. Slovenci pa smo pregovorno nesamozavestni v stiku s tujino. Kako je uspelo tem fantom prodreti v deželi hokeja?

No, oni byli inteligentní. Oni byli stateční, soustředěni a měli dobré pracovní zvyky …

Oprostite, ampak tega pa nisem dobro razumel. Bili so inteligentni in osredotočeni. Kaj še?

Ti igralci měli dobrou pracovní etiku … delovne etike. Rozumíš? Oni se ne bali konkurence. Oni chtěli uspět v hokeju. 

Mislite, da danes te lastnosti slovenskim igralcem manjkajo?

To ne manjka samo slovinským hráčym. Dnešní hráči nejsou pripravljeni delati trdo. Večina chtějí úspěch takoj. Ale nefunguje to tak. 

Prisotni ste bili na nekaj treningih mlajših kategorij. Kako takole čez prst ocenjujete delo in razvoj mladih hokejistov na Jesenicah?

No, jaz se myslím, že slovinští hráči u mladší kategorie jsou ještě boljší než česky …

Slovenski igralci v mlajših kategorijah so boljši, od čeških? Zdaj me pa malo hecate, ane?

Děti … otroci od Sparta Praha hrály před lety při vas. Byli poraženi jednou 7:2 a druhý čas 7:1. Trenéři mě spraševáli – po návratu do Prahy – když Slovinci hráli s starejšími hráči.

Haha, resno? Se vam zdi, da smo goljufali?

Vem, že jste ne. Niste.

Kako pa se potem ustvari v starejših kategorijah taka razlika med češkimi in slovenskimi igralci? Kaj počnemo v Sloveniji narobe?

Neuděláte nic narobe. Je samo baza věčja v českém hokeji. Už ani to ne velja vec. Česki hokej nazádoval, báza se zmenšuje. Žalostné, ale pravdivé.

Kako je sicer s hokejem na Češkem?

Na přelomu tisíciletí byli Češi mistry světa třikrát. Od té doby – dvakrát. Zadnjič před osmi lety. Hokej se děvelopiral posledních několika let. Vsi hráči jsou mocní a dobří technicky. Extraliga je hokej třetí klas – po NHL a KHL. Myslím, že Američané a Kanaďané jsou před námi. Jsou před všemi v Evropě. Ale hokej v Extraliga je brutální. Je to super hytrá hra. 

Razumem. Koliko pa v zadnjih letih pride igralcev Sparte v NHL? Koliko Čehov?

Ne mnoho z Sparty. Ne mnoho z České republiky. Českí hráči ztratili důvěru v sebe. Jak to řekneš? Samozavest?

Da, izgubili so samozavest. Povejte mi gospod Výborný, je hokej še prvi češki šport po popularnosti, ali ga je izrinil recimo nogomet?

Fanoušci jsou tam, když jsou úspěchy. Pokud hokejisté nejsou úspěšní, fanoušci se obrátí na fotbal. Popularita je 50-50, řekl bych. 

Kakšna pa je po vseh teh letih hokejska infrastruktura na Češkem?

Některé arény jsou staré. Některé byly obnoveny. A některé jsou zcela nové.

Koliko ljudi pa hodi na hokej v Extraligi?

V naší O2 Aréně je obyčejný 10,000 do 11,000 fanoušků. Rekord v této sezóně byl stanoven na 17,000 proti Kometě Brno.

Ste v teh dneh opazili kakega zanimivega igralca Podmežaklo?

Neměl jsem dost času s hráči, ale … ano, některé z nich jsem viděl. Mate dobrý hráč v U20, odločen a agresiven. Viděl jsem odličneho beka v U16, zelo pametný hráč. Vsaki hráč má individuální dobry vlastnosti. Tréner mora využívat te, a zlepšovat ostatní vlastnosti. 

Trener mora torej izkoristiti dobre lastnosti igralca in izboljšati morebitne slabe. Kako pa vidite trenerje na Jesenicah? Ste imeli potrebno avtoriteto?

Znám že vse tyto lidi … Jasne, že jsem měl autoritu. Většinu z nich jsem trénoval v mladších kategoriích. Dejan (Varl) dela res dobře. Aleš Sodja také. Gaber Klinar. Pomagal jsem Alešou Burniku, když studoval hokej v Praze. Ale nikdy jsem si nemohla myslet, že se Gaber Glavič stane tak odličným trenérem. Není myslim, že by Gaber nebyl pametný dovolj, prostě neukázal svůj potenciál v mladši době. Dobře delate také v mladších kategoriích, kolikor jsem to mohl sledovat.

Franta v dresu Sparte; Foto: KLIK

Povejte mi, kako je prišlo do tega, da ste leta 1996 prvič prišli na Jesenice? Ste bili pred tem že kje glavni trener?

Byl jsem předtím hlavní trenér Sparty Praha. Byl jsem v posledním letu tříletého kontraktu, a ony chtěli drugeho trenéra. Řekli my – nebojte se Franta, všechno bude zaplaceno. Ale chtěl jsem někoho trenirat. Tehdy v Jesenícáh delal Vaclav Červený. Zazvonil mé telefonní číslo, rychle jsem byl v Sloveniji, haha. Tak jsem přišel jako hlavní trenér Sparty Praha, a dali mi deláti z děti … z otroci, hahaha … Dobré časy!

Haha. Z mesta glavnega trenerja praške Sparte, do trenerja mlajših kategorij na nekih Jesenicah. Kako se vam je zdelo? Kako pravzaprav gledate na razvoj situacije v hokeju na Jesenicah in v Sloveniji? Pa tudi sicer – kako vidite spremembe v Sloveniji v zadnjih dvajsetih letih?

Neměl jsem nobeni problémy. Rád delam s mladými hráči. Myslím, že jsem dobry při poznávání vlastností mladých hráčů. O hokejovou situaci v Jesenícáh – je dobré, že hokej stal testy času. Miha a njehuv tým dobře delajo. A situaci v hokeji ve Slovenija – zlatá generace se pomalu zastavuje v aktivní činnosti. Neznám mladé hráče, abych dal realisticky ocení.
Životě na splošno – všechno se zdi být jako před 20 lety. Vse je isto. 

Vse je isto? Sem pa mislil, da smo vsaj malo napredovali …

Ne rozumite mě narobe. Myslím, že je to v redu. Máte velké nákupní centre, ale … Dávám přednost koupit chleba v místní pekárně. Máte v Sloveniji ještě místní pekárně. Lidé jsou v Slovinsku pěkné. Prijazny. Jídlo je dobré. Všechno je čisté. Tam je Kranjska Gora blízko, tam je Vršič … Hrem na Vogel. Plave v Bledu a Bohinji. Nemůžete to porazit. Setkávám se s starými přáteli. Slovenija je krásná země. Insistirám na tom, že moji Českí přátelé musí zastavit a kontrolovat Slovinsko když cestují do Jadranu.
Jaz pravím, že je v Slovinsku můj druhý dom.




Veliko hodite v hribe?

Bohužel ne. Mám problémy s kolenem. Hrám golf za rekreace, když mám šanci. Zpočátku jsem si myslel, že golf je pro bohaté snoby, ale … to není. 

Ste koga pogrešili v dvorani Podmežaklo, v teh nekaj dneh, ko ste pri nas?

Neměl jsem dost času na zasedání se všemi. Ale rád bych viděl Šuku, Đuro a mnoho dalších …

Pa saj se gotovo še kaj vrnete med nas. Kdaj vas spet lahko pričakujemo?

Miha Rebolj chce, abych byl v Jesenícáh trenér. Ale mám kontrakt v České Republice. Jestli mi to zdraví přinese dobré, vrátím se brzy.

Še to mi povejte, koliko časa namenite novinarjem v matični državi?

Abych byl čestný – tak málo, jak je to možné. Dávám jim 5 minut občas.

Kako pa, da sem jaz dobil skoraj celo uro?

Miha me prosyl, haha. 

Hahaha, okej. Hvala gospod Výborný. Upam, da še kdaj kako rečeva.

Děkuji, bylo to příjemné s tebou hovořit. 

Zapustil sem trenerja Franto. V pisarni hokejskega društva sta ostala s predsednikom društva. Zanimivega sogovornika še ne bi izpustil iz svojih zasliševalskih krempljev, a se mu je nekolikanj mudilo nazaj domov v Prago. Sicer pa … ni naključje, da je eden od možnih prevodov njegovega priimka v slovenščino – odlični! Tak vtis je pustil tudi name.

Dragi bralci, upam, da vam razumevanje povedanega in prebranega ni delalo prevelikih težav. Sestavek ni zapisan ne v pravilni slovenščini, ne v pravilni češčini, menda pa je toliko logičen, da je smiseln kar najširšemu krogu bralcev, ki jih zanima hokej. Sam zase pa … upam, da bom gospoda imel še kdaj priložnost zaslišati.

František Výborný; Foto: KLIK

Foto – kjer ni drugače označeno: Marko L.